Revize tlakových nádob u chladících zařízení všeobecne
Pod všeobecný název chladicí a klimatizační systémy patří:
- chladicí zařízení,
- mrazicí zařízení,
- klimatizační zařízení,
- tepelná čerpadla,
- zdroje (chladiče) studené vody,
- kondenzační jednotky,
- sdružené kondenzační jednotky.
Tato zařízení pracují na stejném fyzikálním principu, ale každé je využíváno k různým účelům. Důležité a podstatné je, že mohou obsahovat vyhrazené tlakové zařízení, na kterých je nutné provádět:
- roční provozní revize,
- kontrola tloušťky stěny,
- tlaková zkoušky,
- výchozí revize,
- zajištění způsobilosti osob pro obsluhu těchto nádob.
Pozor! Tato zařízení obsahují „regulované látky“ a „F- plyny“, a je nutné k nim také tak přistupovat. Při provádění revizí se kombinují předpisy pro tlakové nádoby s předpisy pro chladicí zařízení a s tím související ochrana životního prostředí. Tyto předpisy si v některých případech odporují. Doporučujeme při provádění revizí přítomnost servisního technika obsluhujícího dané zařízení, který upozorní na případná rizika. Revizní technik, který běžně provádí revize a kontroly pouze vzdušníků, kotlů a podobných zařízení, může v těchto případech překročit své oprávnění a porušit tak platné zákony a vyhlášky, a ohrozit zdraví své i svého okolí.
Bezpečnost práce a vlastnosti chladiv
Za provozu i v klidovém stavu se chladivo v zařízení vyskytuje v kapalné i plynné fázi. Chladicí okruh lze rozdělit na vysokotlakou a nízkotlakou část.
Vvysokotlaká část:
- Kompresor, výtlak z kompresoru, pojistné ventily: 20 až 42 bar, teplota +110 až +170 °C.
- Kondenzátor pro zkapalnění chladiva: 20 až 42 bar, teplota +30 až + 80 °C.
- Sběrač kapaliny chladiva a jiné nádoby: 20 až 42 bar, teplota +30 až +50 °C.
- Vstup do expanzního ventilu, 20 až 42 bar, teplota +30 až +50 °C.
Nízkotlaká část:
- Výstup z expanzního ventilu, výparník, odlučovač kapaliny: 0,1 až 10 bar, -100 až +15 °C.
Velké nebezpečí se skrývá v části mezi kondenzátorem a výparníkem. Zde může být vložen sběrač kapaliny chladiva, který může být evidován jako tlaková nádoba. Chladivo ve sběrači je zkapalněný stlačený plyn, který se při úniku do okolní atmosféry bouřlivě vypařuje za prudkého poklesu okolní teploty. Teplota okolí může klesnout až -60°C. Při styku s pokožkou hrozí těžké popáleniny a omrzliny.
Zkapalněný stlačený plyn se vyskytuje i u zařízení odstavených z provozu! Další nebezpečnou vlastností chladiv je skutečnost, že jsou těžší než vzduch, a při úniku se drží v níže položených místech (kanály, sklepy, kopky a podobně).
Do tlakových nádob nespadají tyto části chladicího okruhu:
- kapalinové filtry,
- dehydrátory,
- uzavírací a přepouštěcí ventily,
- hermetické kompresory (mohou připomínat tlakové nádoby, předpisy se na ně však nevztahují. Plášť kompresoru je dimenzován pro tlakové poměry jako pro běžnou tlakovou nádobu, a povolené tlaky jsou uvedeny na štítku kompresoru).
Kdy se jedná o tlakovou nádobu?
Dle požadavku Vyhlášky č. 18/1979 Sb. nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa.
O tlakovou nádobu i při splnění podmínky dle požadavku Vyhlášky č. 18/1979 Sb. se nejedná za těchto výjimek:
- Tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin (objem v litrech x tlak v MPa) nepřevyšuje 10, přičemž se posuzuje každý prostor zvlášť.
- Tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně).
- Potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D je menší 3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače).