Obě skupiny látek regulované látky a F-plyny jsou halogenované uhlovodíky a mají obdobné použití jako chladící média v chladící a klimatizační technice, jako hasiva či rozpouštědla a obě patří mezi tzv. skleníkové plyny. Základním rozdílem mezi nimi je absence jiných halogenů v molekulách fluorovaných skleníkových plynů. Zatímco látky poškozující ozonovou vrstvu obsahují zejména chlor (způsobující poškozování ozonové vrstvy), případně fluor nebo brom (taktéž), fluorované skleníkové plyny obsahují pouze fluor a k poškozování ozonové vrstvy tudíž nepřispívají.

Regulované látky

Regulované látky poškozující ozonovou vrstvu obsahují zejména chlor, případně obsahují fluor nebo brom, který způsobuje poškozování ozonové vrstvy:

• CFC (chlorfluoruhlovodíky, tzv. tvrdé freony) jsou látky s ODP potenciálem okolo jedné, a jsou méně nebezpečné než halony. Jejich použití bylo zakázáno v roce 2004. V současné době jsou CFC nahrazeny jinými látkami, které nepoškozují ozonovou vrstvu.
• HCFC (tzv. měkké freony) jsou látky, které mají ODP potenciál menší než 0,1 a patří k nejméně nebezpečným látkám s potenciálem poškození ozonové vrstvy. Úplný zákaz použití HCFC vstoupil v platnost dne 1. 1. 2015.

Fluorované skleníkové plyny (F-plyny)

Fluorované skleníkové plyny (F-plyny) obsahují pouze fluor a ozonovou vrstvu nepoškozují. F-plyny mají vhodné technické vlastnosti, pro které jsou v praxi široce používány. F-plyny se dělí do skupin obsahujících:

• HFC částečně fluorované uhlovodíky,
• PFC zcela fluorované uhlovodíky,
• HFO částečně fluorované uhlovodíky,
• SF6 a fluorid sírový.

Přírodní chladiva

Přírodní chladiva „natural refrigerants“ jsou látky, které se přirozeně vyskytují v přírodě a používají se jako chladiva v různých aplikacích. Přírodní chladiva jsou považována za ekologičtější alternativu k syntetickým chladivům, jako jsou HFC a HFO, protože mají nižší dopad na životní prostředí.

Přírodní chladiva mají také své nevýhody, které je třeba zohlednit. Hořlavost chladiv (R290 – propan) vyžaduje specifické opatření při používání a skladování. Toxicita chladiv (NH₃ – amoniak) může být nebezpečná při úniku a je nutné opatrné zacházení a dodržování bezpečnostních postupů, aby se minimalizovalo riziko expozice. Vysoké pracovní tlaky chladiv (CO₂ – oxid uhličitý) komplikují konstrukci pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti. Aplikace přírodních chladiv přináší vyšší počáteční investice do zařízení a zvýšené náklady na údržbu z důvodu speciálních požadavků na bezpečnost.

Mezi nejběžnější přírodní chladiva patří:

• CO₂ – oxid uhličitý, má velmi nízký potenciál globálního oteplování (GWP), nepoškozuje ozonovou vrstvu, vysoké provozní tlaky,
• NH₃ – amoniak, má nulový potenciál globálního oteplování (GWP), nepoškozuje ozonovou vrstvu a je toxický,
• R290 – propan, má nízký potenciál globálního oteplování (GWP), nepoškozuje ozonovou vrstvu a je hořlavý.